Letos jste překročili obrat a stali se plátcem DPH. Faktury už vystavujete s daní, ale účetní vám k tomu připomněla ještě jednu věc: kontrolní hlášení. A přidala, že za pozdní podání jsou pokuty v desítkách tisíc.

V článku zjistíte, kdy kontrolní hlášení jako OSVČ podáváte, co do jednotlivých oddílů patří, jak vykázat stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti a proč je tak důležité správné číslo dokladu.

Ve zkratceKontrolní hlášení podávají všichni plátci DPH. OSVČ ho podává ve stejném rytmu jako přiznání k DPH – měsíčně nebo čtvrtletně, vždy do 25. dne po skončení období. Faktury nad 10 000 Kč včetně DPH pro plátce vykazuje jednotlivě, ostatní (do 10 000 Kč včetně) souhrnně; přenesenou daň vždy jednotlivě. Na výzvu finančního úřadu máte 5 pracovních dnů.

Co je kontrolní hlášení a proč existuje

Kontrolní hlášení je přehled vašich vydaných a přijatých faktur s DPH, který posíláte finančnímu úřadu. Upravují ho § 101c až § 101i zákona o DPH.

Finanční úřad si díky němu páruje faktury mezi dodavateli a odběrateli. Když vy vykážete fakturu jako vydanou a váš odběratel ji vykáže jako přijatou, údaje by se měly shodovat. Pokud se neshodují, systém to pozná a úřad se ozve.

Kontrolní hlášení nenahrazuje přiznání k DPH. Podáváte obojí: přiznání říká, kolik daně celkem zaplatíte, kontrolní hlášení ukazuje, ze kterých dokladů to vychází.

Kdo kontrolní hlášení podává

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, který v daném období uskutečnil nebo přijal plnění, které se do hlášení uvádí. Neplátci ho nepodávají.

Podává se jen elektronicky ve formátu stanoveném finanční správou – přes online portál finanční správy, datovou schránku nebo z účetního programu. Papírové hlášení není platné.

Kdy kontrolní hlášení podat: lhůty pro OSVČ

Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně. Fyzické osoby – tedy i OSVČ – ho podávají ve lhůtě pro přiznání k DPH:

Vaše zdaňovací období Kontrolní hlášení Lhůta
Kalendářní měsíc měsíčně do 25. dne následujícího měsíce
Čtvrtletí čtvrtletně do 25. dne po skončení čtvrtletí

Pokud 25. den připadne na víkend nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.

Příklad termínů

Kontrolní hlášení za listopad 2026: 25. prosinec je svátek, lhůta se posouvá na pondělí 28. 12. 2026.
Za 4. čtvrtletí 2026: pondělí 25. 1. 2027.
Za 1. čtvrtletí 2027: 25. duben je neděle, lhůta se posouvá na pondělí 26. 4. 2027.

Co do kontrolního hlášení patří: oddíly

Kontrolní hlášení má dvě části. Část A jsou plnění, která jste uskutečnili (vaše vydané faktury). Část B jsou plnění, která jste přijali (faktury od dodavatelů).

Oddíl Co se v něm uvádí Jak
A.1 Vaše faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (např. stavební práce pro jiného plátce) jednotlivě, bez ohledu na částku
A.4 Vaše faktury nad 10 000 Kč včetně DPH pro odběratele plátce jednotlivě
A.5 Ostatní vydané faktury (do 10 000 Kč včetně DPH a faktury pro neplátce a soukromé osoby) souhrnně
B.1 Přijaté faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (daň přiznáváte vy jako odběratel) jednotlivě, bez ohledu na částku
B.2 Přijaté faktury nad 10 000 Kč včetně DPH od plátců, ze kterých uplatňujete odpočet jednotlivě
B.3 Ostatní přijaté faktury do 10 000 Kč včetně DPH souhrnně

Další oddíly (A.2, A.3) se týkají hlavně nákupů ze zahraničí a investičního zlata. Běžného řemeslníka se obvykle netýkají.

Limit 10 000 Kč se počítá za celý dokladRozhoduje celková částka na faktuře včetně DPH, ne jednotlivé položky. Faktura se třemi položkami po 4 000 Kč (celkem 12 000 Kč) patří do A.4 nebo B.2, i když je každá položka pod limitem.

Stavební práce a přenesená daňová povinnost

Ve stavebnictví je kontrolní hlášení o něco složitější. Když jako plátce provádíte stavební nebo montážní práce pro jiného plátce, fakturujete je obvykle v režimu přenesené daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH – bez DPH a s textem „daň odvede zákazník“.

  • Vy jako dodavatel fakturu uvedete v oddílu A.1 – s DIČ odběratele, číslem dokladu, datem a základem daně.
  • Váš odběratel (například generální dodavatel) ji uvede v oddílu B.1 a daň přizná sám.
  • Obojí se vykazuje vždy jednotlivě, i u malých částek. Limit 10 000 Kč se tu neuplatní.

Totéž platí obráceně: když vám subdodavatel plátce fakturuje práce v režimu přenesení, uvádíte je vy v B.1. Kdy se režim použije a jak vypadá faktura, vysvětlujeme v článku Přenesená daňová povinnost ve stavebnictví.

Proč je tak důležité číslo dokladu

Finanční úřad páruje vaši vydanou fakturu s odběratelovou přijatou fakturou hlavně podle DIČ, evidenčního čísla dokladu, data a částek. Nejčastější příčinou nesouladu není podvod, ale obyčejný překlep.

Špatně Správně
Odběratel uvede v B.2 své interní číslo přijaté faktury (např. PF-0311) V B.2 se uvádí původní evidenční číslo dodavatele (např. 2026-0118)
Opravená faktura pod stejným číslem s jinou částkou Oprava opravným daňovým dokladem s vlastním číslem
Dvě faktury se stejným číslem v jednom roce Souvislá číselná řada bez duplicit
Faktura nad 10 000 Kč zařazená omylem v A.5 Faktura nad 10 000 Kč pro plátce jednotlivě v A.4
Příklad (smyšlená data)Truhlář Jiří dodá stavební firmě nábytek do její kanceláře (dodání zboží, nikoli stavební práce, takže s DPH). Vystaví fakturu č. 2026-0118 na 48 400 Kč včetně DPH a vykáže ji v A.4. Účetní firmy ji zaeviduje pod interním číslem PF-0311 a to uvede i v B.2. Systém faktury nespáruje a finanční úřad pošle výzvu oběma – Jiřímu i firmě. Přitom stačilo opsat správné číslo.

Proto je dobré mít jednoznačnou číselnou řadu (jak ji nastavit, popisuje článek Číslování faktur) a fakturu po odeslání nepřepisovat. Pokud se v ní spletete, opravte ji opravným daňovým dokladem – viz článek Opravný daňový doklad a dobropis.

Výzva finančního úřadu: co dělat

Když finanční úřad v kontrolním hlášení najde nesoulad nebo ho vůbec nedostane, pošle vám výzvu. Může vás vyzvat:

  • k podání kontrolního hlášení, které jste nepodali,
  • ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů – podáním následného kontrolního hlášení.

Na výzvu musíte reagovat do 5 pracovních dnů od jejího oznámení. Typicky podáte následné kontrolní hlášení, ve kterém údaje opravíte, nebo je potvrdíte, pokud jsou správné.

Hlídejte datovou schránkuVýzvy chodí do datové schránky a podnikající fyzické osoby ji mají zřízenou automaticky. Zpráva je doručená, jakmile se do schránky přihlásíte, nejpozději ale desátý den po dodání – i když ji neotevřete. Nastavte si upozornění na e-mail nebo telefon a schránku kontrolujte aspoň jednou týdně.

Pokuty za kontrolní hlášení

Pokuty vznikají ze zákona (§ 101h zákona o DPH) – finanční úřad o jejich výši nerozhoduje podle uvážení. Zákon stanoví základní částky a pro fyzické osoby je u tří vyšších pokut snižuje na polovinu.

Situace Zákonná pokuta Fyzická osoba (OSVČ)
Podáte pozdě, ale sami a bez výzvy 1 000 Kč 1 000 Kč (nesnižuje se)
Podáte až po výzvě, v náhradní lhůtě 10 000 Kč 5 000 Kč
Na výzvu nepodáte následné kontrolní hlášení (změna, doplnění, potvrzení údajů) 30 000 Kč 15 000 Kč
Nepodáte ani v náhradní lhůtě po výzvě 50 000 Kč 25 000 Kč

Poloviční pokuty platí pro plátce, který je fyzickou osobou. Podle finanční správy se týkají i s. r. o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. Přesné podmínky si u svého případu ověřte s účetní.

První opoždění v roce se neplatíPokuta 1 000 Kč za pozdní podání bez výzvy podle zákona vzniká až při druhém takovém opoždění v kalendářním roce. Na první zapomenutý termín v roce tedy pokuta nepřijde. Nespoléhejte na to ale jako na rezervu – druhé opoždění už se platí a u pokut po výzvě úřadu s podobnou úlevou automaticky nepočítejte.

Z tabulky je vidět hlavní pravidlo: čím dřív chybu napravíte sami, tím levněji vyjde. Kdo zapomene a do pár dní hlášení podá bez výzvy, zaplatí řádově méně než ten, kdo čeká, až se ozve úřad. O prominutí vyšších pokut lze v některých případech požádat finanční úřad – jestli a jak, probírejte s účetní.

Měsíční checklist kontrolního hlášení

  • Všechny vydané faktury za období mají souvislá čísla a DIČ odběratelů
  • Faktury nad 10 000 Kč včetně DPH pro plátce jsou zvlášť (A.4), doklady do 10 000 Kč včetně a pro soukromníky souhrnně (A.5)
  • Stavební práce v režimu přenesení jsou v A.1 (vydané) a B.1 (přijaté), bez ohledu na částku
  • U přijatých faktur nad 10 000 Kč včetně DPH je uvedené původní číslo dokladu dodavatele (B.2)
  • Doklady máte u účetní včas, ne až 24. v měsíci
  • Datová schránka zkontrolovaná – žádná nevyřízená výzva

Pokud kontrolní hlášení podává vaše účetní, domluvte si pevný termín předávání dokladů – ideálně do 10. dne po skončení období. Jak to nastavit, popisujeme v článku Předávání dokladů účetní.

Shrnutí

  • Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, elektronicky.
  • OSVČ ho podává ve lhůtě pro přiznání – měsíčně nebo čtvrtletně, do 25. dne po skončení období.
  • Limit 10 000 Kč včetně DPH: doklady nad 10 000 Kč jednotlivě (A.4, B.2), doklady do 10 000 Kč včetně souhrnně (A.5, B.3).
  • Přenesená daňová povinnost ve stavebnictví: A.1 a B.1, vždy jednotlivě.
  • Číslo dokladu musí sedět u dodavatele i odběratele – jinak přijde výzva.
  • Na výzvu reagujte do 5 pracovních dnů, datovou schránku hlídejte.
  • Pokuty ze zákona 1 000 Kč (pozdě bez výzvy, první opoždění v roce bez pokuty) až 50 000 Kč (nepodání ani v náhradní lhůtě); fyzické osoby platí u pokut 10 000 až 50 000 Kč polovinu.
Jak pomůže ProfakturujSeznam vydaných faktur za měsíc nebo čtvrtletí vyexportujete do Excelu nebo CSV a PDF faktur pošlete účetní najednou v ZIP archivu – jako podklad pro přiznání i kontrolní hlášení. Podívejte se na exporty.

Časté otázky

Musím jako OSVČ podávat kontrolní hlášení měsíčně?

Ne nutně. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH. Pokud máte čtvrtletní zdaňovací období, podáváte ho čtvrtletně, při měsíčním období měsíčně – vždy do 25. dne po skončení období.

Podává kontrolní hlášení i neplátce DPH?

Ne. Kontrolní hlášení podávají jen plátci DPH. Pokud se plátcem teprve stanete, povinnost začíná prvním obdobím, ve kterém jste plátce. Kdy to nastane, najdete v článku Kdy se stát plátcem DPH.

Co je limit 10 000 Kč v kontrolním hlášení?

Rozhoduje o tom, jestli doklad vykážete jednotlivě, nebo souhrnně. Doklady nad 10 000 Kč včetně DPH s odběratelem nebo dodavatelem plátcem patří jednotlivě do oddílu A.4 nebo B.2, doklady do 10 000 Kč včetně souhrnně do A.5 nebo B.3. Plnění v režimu přenesené daňové povinnosti se vykazují vždy jednotlivě, bez ohledu na částku.

Kolik je pokuta za pozdní kontrolní hlášení?

Zákon (§ 101h zákona o DPH) stanoví 1 000 Kč, když hlášení podáte pozdě sami bez výzvy – první takové opoždění v kalendářním roce se ale nepokutuje. Při podání na výzvu v náhradní lhůtě je pokuta 10 000 Kč, při nepodání následného hlášení na výzvu 30 000 Kč a při nepodání ani v náhradní lhůtě 50 000 Kč. U fyzických osob (OSVČ) se tři vyšší pokuty snižují na polovinu, tedy 5 000, 15 000 a 25 000 Kč.

Kolik mám času na odpověď na výzvu finančního úřadu?

Na výzvu ke kontrolnímu hlášení se reaguje do 5 pracovních dnů od jejího oznámení. Protože výzvy chodí do datové schránky, kontrolujte ji pravidelně.

Co když se v kontrolním hlášení spletu?

Chybu opravíte následným kontrolním hlášením. Pokud jde o chybu v samotné faktuře, například ve výši základu nebo daně, je potřeba vystavit opravný daňový doklad – viz článek Opravný daňový doklad a dobropis.

Zdroje

  1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 92e, § 101c až § 101i) – zakonyprolidi.cz
  2. Finanční správa – Kontrolní hlášení DPH: časté dotazy a odpovědi
  3. Finanční správa – Metodická informace k vyplnění kontrolního hlášení DPH
  4. Finanční správa – Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH
  5. Finanční správa – Kontrolní hlášení DPH: sankce
  6. Portál veřejné správy – Kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty

Informace ověřené k datu 11. listopadu 2026.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje daňové ani účetní poradenství. Aktualizováno: .