Na stavbě máte stálou partu: zedník, obkladač a dva pomocníci. Nikdo z nich nemá pracovní smlouvu, všichni vám na konci měsíce pošlou fakturu „za práce dle dohody“. Funguje to roky. A pak přijde kontrola z inspekce práce.
V tomhle článku zjistíte, co je švarcsystém, podle čeho inspekce pozná závislou práci, jaké pokuty hrozí firmě i živnostníkovi a hlavně jak spolupráci na IČO nastavit, aby šlo o skutečné podnikání. Na konci najdete příklad ze stavby.
Co je závislá práce
Zákoník práce v § 2 popisuje závislou práci jako práci, která se vykonává ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a kterou zaměstnanec vykonává osobně.
Podle § 3 smí být závislá práce vykonávána jen v pracovním poměru nebo na dohodu (o provedení práce, o pracovní činnosti). Když ji někdo dělá na živnostenský list, porušuje se zákon.
Zjednodušeně: zaměstnanec prodává svůj čas a poslouchá pokyny. Podnikatel prodává výsledek a sám rozhoduje, jak ho dosáhne.
Podle čeho inspekce pozná švarcsystém
Inspekce práce i soudy posuzují celkový obraz. Jeden znak sám o sobě nerozhoduje, ale čím víc se jich sejde, tím vyšší je riziko.
| Spíš závislá práce (riziko) | Spíš podnikání |
|---|---|
| Pevná pracovní doba určená firmou, docházka | Sám si organizuje čas, termín je dán zakázkou |
| Nářadí, stroje, materiál i oblečení od firmy | Vlastní nářadí a vybavení, vlastní náklady |
| Hodinová odměna bez ohledu na výsledek, stejná částka každý měsíc | Cena za dílo – za m², kus, etapu nebo celou zakázku |
| Dlouhodobě jen jeden odběratel | Více odběratelů, vlastní nabídky a reklama |
| Mistr mu denně přiděluje práci jako ostatním zaměstnancům | Dostane zadání výsledku, postup volí sám |
| Vadnou práci opraví na náklady firmy, sám neodpovídá | Odpovídá za vady svého díla a opravuje je na své náklady |
| Nesmí si poslat náhradníka ani si najmout pomocníka | Může si najmout vlastní lidi nebo subdodavatele |
| Vystupuje pod firmou, nosí její oblečení, firma za něj jedná | Vystupuje sám za sebe, vlastním jménem a IČO |
Jaká rizika hrozí
Pro firmu (odběratele)
- Pokuta od 50 000 Kč do 10 milionů korun za umožnění výkonu nelegální práce (zákon o zaměstnanosti, § 140). Platí pro právnické osoby i podnikající fyzické osoby, tedy i pro živnostníka, který si na stavbu bere další „spolupracovníky na IČO“.
- Možné dopady v pojistném a daních – pokud by spolupráce byla posouzena jako zaměstnání. Konkrétní důsledky závisí na situaci, poraďte se s účetní nebo daňovým poradcem.
- Riziko sporů o pracovněprávní nároky (dovolená, výpovědní doba).
Pro živnostníka (pracovníka)
- Pokuta až 100 000 Kč za výkon nelegální práce (zákon o zaměstnanosti, § 139).
- Nemá ochranu zaměstnance – placenou dovolenou, nemocenskou od zaměstnavatele, výpovědní dobu.
- Sám platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění a nese podnikatelské riziko, i když fakticky žádné nemá.
Stavebnictví patří mezi obory, na které se kontroly zaměřují nejčastěji.
Jak spolupráci na IČO nastavit správně
Cílem není „obejít“ zákon, ale nastavit spolupráci tak, aby skutečně odpovídala podnikání. Projděte si tento checklist.
- Zadání výsledku, ne pracovní doby. Ve smlouvě popište, co se má udělat (např. obklad koupelny 24 m² podle výkresu), termín dokončení a cenu. Osnovu najdete v článku Smlouva o dílo na stavební práce.
- Cena za dílo. Sjednejte cenu za jednotku (m², bm, kus) nebo za etapu či celou zakázku. Hodinová sazba sama o sobě nezakazuje podnikání, ale pevná hodinová odměna bez ohledu na výsledek se blíží mzdě.
- Vlastní nářadí a vybavení. Živnostník pracuje se svým nářadím a nese jeho náklady.
- Odpovědnost za výsledek. Za vady odpovídá on a opravuje je na své náklady (viz Záruka a reklamace stavebních prací). Dílo se přebírá protokolem.
- Volnost v postupu. Koordinace na stavbě je v pořádku (kdy může na stavbu, návaznost profesí), ale nemělo by jít o každodenní přidělování práce jako zaměstnancům.
- Možnost dalších zakázek. Živnostník může pracovat i pro jiné, mít vlastní zákazníky a nabídky.
- Možnost náhrady. Může si najmout pomocníka nebo poslat kolegu, pokud splní kvalitu.
- Faktura podle odvedeného díla. Na faktuře je konkrétní dílo a množství podle soupisu nebo předávacího protokolu, ne „práce za říjen“.
Jak má vypadat faktura živnostníka
Faktura sama švarcsystém nezpůsobí ani nevyřeší, ale může o spolupráci hodně prozradit.
| Špatně | Správně |
|---|---|
| „Práce za říjen 2026 – 168 h × 350 Kč“ | „Obklad stěn koupelny, byt 3.12, 24 m² × 650 Kč dle předávacího protokolu ze dne 28. 10. 2026“ |
| Každý měsíc stejná částka bez vazby na výkon | Částka podle skutečně odvedeného díla a soupisu |
| Bez smlouvy, objednávky nebo předávacího protokolu | Odkaz na smlouvu o dílo nebo objednávku a na protokol |
Jak sestavit nabídku s jednotkovými cenami, popisujeme v článku Cenová nabídka: vzor a postup. Podklady k faktuře najdete v článku Předávací protokol a soupis prací. Pokud živnostník pracuje jako plátce DPH pro plátce, nezapomeňte na přenesenou daňovou povinnost.
Příklad ze stavby
Rizikové nastavení: Stavební firma Beneš má tři „spolupracovníky na IČO“. Každý den v 7:00 přijdou na stavbu, mistr jim rozdělí práci, pracují s nářadím firmy a v jejích bundách. Na konci měsíce fakturují počet hodin z docházky × 320 Kč. Jiné zákazníky nemají. Opravy vad dělá firma na své náklady. Tady se sešla většina znaků závislé práce.
Lepší nastavení: Obkladač Tomáš Vlček (OSVČ) dostane od firmy Beneš objednávku na obklady ve čtyřech koupelnách bytového domu: 96 m² × 650 Kč, termín dokončení 30. 11. Pracuje se svým nářadím, sám si určí, kdy na stavbu přijde (v rámci provozní doby stavby), na jednu koupelnu si vezme vlastního pomocníka. Každou koupelnu firma převezme protokolem; vady Vlček opraví na své náklady. Kromě firmy Beneš dělá i pro soukromé zákazníky. Fakturuje po převzetí každé koupelny podle protokolu.
Ani druhé nastavení není „razítko“ legality – rozhoduje vždy celkový obraz. Je ale mnohem blíž skutečnému podnikání než první.
Shrnutí
- Švarcsystém = člověk fakticky pracuje jako zaměstnanec, ale na fakturu.
- Závislá práce (zákoník práce, § 2) smí být vykonávána jen v pracovním poměru nebo na dohodu.
- Hrozí pokuta od 50 000 Kč do 10 milionů Kč pro firmu či podnikatele, který nelegální práci umožní, a až 100 000 Kč pro pracovníka; navíc možné dopady v pojistném a daních.
- Rozhoduje skutečný průběh spolupráce, ne název smlouvy.
- Bezpečnější spolupráce: zadání výsledku, cena za dílo, vlastní nářadí, odpovědnost za vady, více odběratelů, převzetí protokolem.
- Pokud potřebujete člověka řídit jako zaměstnance, zaměstnejte ho.
- Sledujte návrh novely zákoníku práce – navrhovaná účinnost je od 1. 1. 2027, schválení ale není jisté.
Časté otázky
Je švarcsystém nelegální?
Ano. Závislá práce smí být podle zákoníku práce vykonávána jen v pracovním poměru nebo na dohodu. Pokud ji někdo vykonává na živnostenský list, jde podle zákona o zaměstnanosti o nelegální práci a pokutu může dostat firma i samotný pracovník.
Jaká pokuta za švarcsystém hrozí?
Firmě nebo podnikateli, který nelegální práci umožní, hrozí podle zákona o zaměstnanosti pokuta od 50 000 Kč do 10 milionů korun. Pracovníkovi, který nelegální práci vykonává, pokuta až 100 000 Kč. Kromě pokut mohou následovat i dopady v pojistném a daních. Změny pravidel jsou v legislativním procesu a nemusí být schváleny, proto před rozhodnutím ověřte aktuální stav.
Stačí mít podepsanou smlouvu o dílo místo pracovní smlouvy?
Ne. Inspekce práce posuzuje, jak spolupráce skutečně probíhá, ne jak se smlouva jmenuje. Pokud živnostník fakticky pracuje jako zaměstnanec – podle pokynů, v pracovní době, s nářadím firmy a za hodinovou mzdu bez ohledu na výsledek – smlouva o dílo ho nezachrání.
Je švarcsystém, když pracuji jen pro jednoho odběratele?
Samo o sobě ne. Práce pro jediného odběratele je ale jedna z okolností, které inspekce posuzuje spolu s ostatními. Čím víc znaků závislé práce se sejde, tím vyšší je riziko.
Mění se definice závislé práce?
Možná. Ve Sněmovně je vládní návrh novely zákoníku práce, který má definici závislé práce upravit, a souběžně návrh zákona o platformové práci. Navrhovaná účinnost je od 1. 1. 2027, ale návrhy nemusí být schváleny v této podobě ani v tomto termínu. Dokud nejsou schválené a vyhlášené, platí současná pravidla.
Zdroje
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 2 závislá práce, § 3) – zakonyprolidi.cz
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 5 nelegální práce, § 139, § 140 přestupky) – zakonyprolidi.cz
- MPSV – Stanovisko k nové definici nelegální práce (švarcsystém)
- SÚIP – Nelegální zaměstnávání, nelegální práce
- MPSV – Nelegální zaměstnávání
- Poslanecká sněmovna – sněmovní tisk 300 (novela zákoníku práce)
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2586 a násl. smlouva o dílo) – zakonyprolidi.cz
Informace ověřené k datu 11. listopadu 2026.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje daňové ani účetní poradenství. Aktualizováno: .